Plzeň, Sylván
Jaromír Beneš - Jana Richterová - Jan Vladař
V roce 2002 uskutečnili pracovníci společnosti Archeos záchranný archeologický výzkum lokality v Plzni - pod Sylvánem. Velikost plochy byla asi 200x150 m. Povrchovým průzkumem byly zjištěny tři výrazné koncentrace nálezů zlomků keramických nádob, na které se zaměřil následný plošný odkryv formou šachovnice postupující po čtvercích 4x4 m. Sídliště datujeme do mladší doby bronzové.
První koncentrace objektů byla zachycena v jihovýchodní části. Zde bylo identifikováno 27 kůlových jam. V jejich rozmístění nebyl zatím rozpoznán žádný systém a není tedy ani možné charakterizovat případnou konstrukci, kterou nesly. Valná většina z nich měla kolmé stěny a rovné ploché dno, (pouze jedna měla dno šikmo zkosené a jediná nesla kůl zašpičatělý), jejich průměr se pohyboval většinou mezi 40 až 45 cm, výjimečně byl o něco menší. Dalším typickým objektem zde byly objekty polokulovité (kruhové s miskovitým dnem a konkávně zakřivenými stěnami). Výplň těchto objektů tvořil tmavý hnědošedý zahliněný jíl, obsahující velké množství mazanice, výjimečně i s otiskem konstrukcí, uhlíky a drobné zlomky keramiky. Posledním typem objektů na této části plochy byly objekty nepravidelných oválných tvarů, s plochým nebo miskovitým dnem. Výplň tvořil opět šedožlutý či hnědošedý jíl, celkově však byly o něco chudší na artefakty než objekty kruhové.
Druhá koncentrace nálezů ve středu plochy se vázala na terén deformovaný působením vody. V této části byly identifikovány pouze 3 kůlové jámy a neobvyklý objekt, či plocha zhruba o rozměrech 2x2 m hustě pokrytá valounky a keramickými zlomky. Objekt se nezahluboval, střepy i kameny ležely na povrchu. Poslední koncentrace nálezů v severozápadní části zkoumané plochy indikovala rozsáhlý zahloubený objekt, který probíhal šikmo na svah ve zjištěné délce 22 m a šířce až 5 m. V řezu měl mísovitý tvar zahloubený až 0,5 m pod úroveň terénu. Jeho výplň porušovalo několik menších jamek. V zásypu bylo nalezeno množství drobných keramických střepů.