Horoměřice, Středočeský kraj
Výzkum: Jaromír Beneš - Kamila Věšínová
Výzkum v poloze Na Chotole probíhal od března do října 2003 ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy, Archeologickým ústavem Praha a s firmou Prospecto. Nejstaršími nálezy na lokalitě pocházejí s mladšího úseku staršího paleolitu, ale i z paleolitu středního (analýza Ivana Sýkorová). Industrii staropaleolitického stáří lze kulturně řadit do okruhu drobnotvarých valounových industrií, patřící nejpravděpodobněji do mladší fáze starého paleolitu. Kolekce středopaleolitická je také výrazně drobnotvará, charakterem patří do starší fáze středního paleolitu.
Výzkum odhalil existenci tří neolitických rondelů kultury s vypíchanou keramikou, okrouhlých příkopových objektů kultovního účelu.
Největší z horoměřických rondelů měl v rekonstruovaném průměru cca 80 metrů. Ve středu jednoho z rondelů byl prozkoumán mohutný a rozsáhlý hliník. Velmi důležitou skutečností je značné množství zvířecích kostí, v prostředí kultury s vypíchanou keramikou velmi vzácných. Zhruba 250 metů vzdušnou čarou od místa s rondely bylo odkryto žárové pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou. Celkem byl vyzdviženo 27 hrobů, obsahujících jak keramické nádoby, tak i kamennou industrii.
Největší mediální pozornost však způsobil půdorys pravěké stavby o rozměrech 8 x 12 metrů. Byl totiž orientován směrem k východu a zakončen přístavkem apsidálního charakteru. Jeho půdorys byl totiž na třech místech porušen stopami po jámách, možná odpadních, které zdejší obyvatelé prokazatelně vykopali v době následující po vybudování stavby. V jamách byl nalezen keramický materiál z pozdní doby kamenné. Orientace i další prvky stavby napovídají, že mohlo jít o kultovní objekt.
Zajímavý byl rovněž odryv skupiny hrobů kultury únětické, vybavené bronzovými předměty a běžnou průvodní keramikou. Zajímavostí jsou dvojpohřby v některých hrobech. Výzkum bude pokračovat v roce 2004.